Sem vložte podnadpis

RÁJ NA ZEMI V TENTUTA DA CARLA

1.1. 2018

Vážená a milá Zuzko,

zase jsou tu Vánoce. Tedy vlastně už jsou za námi, ale já mám ještě prázdniny. :-) Jako každý rok mám za sebou všechny návštěvy (úspěšně) a teď si konečně užívám toho klidu. Nikam nespěchám, za okny prší (snad jako každý rok), na stole káva a panettone (ale samozřejmě i české cukroví) a já vzpomínám, jak bylo v létě v Itálii a pořád se snažím dokopat se k tomu, abych Vám napsala, jak báječnou dovolenou jste pro nás opět připravila. I když Vy to určitě víte. Vždyť už tolikrát jste se nespletla, tak proč by to letos mělo být jinak?

Přesto bych Vás ráda ujistila, že dovolená byla opět úžasná. Byli jsme v Tenuta da Carla poblíž Colle Val D´Elsa. Čekalo nás velmi milé přijetí paní Carlou, která se o nás starala celý týden (včetně našeho psa) a poskytla nám spoustu užitečných rad. Apartmán byl prostorný, zahrada nádherná, bazén příjemný a opět vkusně zakomponovaný do celého areálu. Také jsme ochutnali dobroty tohoto agriturisma. Víno bylo lahodné, olivový olej senzační, vepřové se rozplývalo na jazyku (jen jsem si nesměla představit ty rozkošné rypáčky čuníků, které jsme na farmě pozorovali), jablečný koláč dokonalý.... A tak bych mohla pokračovat ve výčtu dalších mňamek, které všechny (snad kromě tiramisu) obsahují pomodory a také (soudě podle chování mého manžela) nějaké afrodiziakum, které jsem v české kuchyni zatím bohužel neobjevila.

Ráda bych zmínila, že jsme zase viděli trochu jiné Toskánsko než v předchozích letech. Do Země pohádek a snů, jak Toskánsko nazýváte Vy, se opravdu nedá zajet jen jednou a myslet si, teď už ho znáte. Pořád je zde co objevovat. Možná je to trochu jinou oblastí, možná také tím, že člověk už něco opravdu zná a všímá si zase jiných věcí. Tentokrát jsme byli v oblasti, o které dcera prohlásila, že je tu víc cypřišů než lidí. To když jsme se přesouvali od městečka k městečku krásnou krajinou, kde cesty byly lemovány cypřiši, na jejichž konci bylo stavení nebo zase další cypřiše. Ve městech to samozřejmě vypadalo jinak, hlavně v těch turisticky známých bylo rušno. Ani nevím, o kterém říct, že bylo tím nejkrásnějším. I ta malá městečka, o kterých nepíše žádný průvodce, jsou kouzelná, plná historie, milých lidí, úžasných hospůdek, voňavých bylin. Všude stojí za to zastavit a chvíli tu krásnu vnímat všemi smysly.

Krása je tu opravdu na každém kroku. A to nemluvím jenom o historických městech či půvabné krajině, ale taky o ženách, kterých jsem si letos více všímala i já, žena. Snažila jsem se pochopit, v čem je jejich kouzlo. Když opomenu, že Italku lze jednoznačně poznat podle bot a kabelky, což je dokonalost sama, mají v sobě ještě něco jiného, ale co to sakra je?

Jednou ráno jsem zajela nakoupit do blízkého městečka Colle Val D´Elsa. V Čechách bychom řekli, taková díra (nebo ještě něco horšího) to byla. Natáhnu kraťasy, triko, vlasy si snad ani česat nebudu (mám je do pasu), jenom zašmodrchám drdol, vždyť jedu jenom do místní sámošky pro pečivo k snídani. Vpluju do obchodu, samozřejmě nevezmu jenom pečivo, vždyť, kdo by tam nechal tak nádherné broskve a ten meloun, co voněl až ke dveřím, čerstvé tortellini - ty budou dobré na oběd, parmazán - bez něho by to nešlo, láhev vína, .... No, mám plný košík a mířím k pokladně. Aha, tak k téhle nemůžu, tam sedí nějaká modelka nebo co. Nechápu, jak takhle brzo ráno může mít tak upravené vlasy. To byla před hodinou u kadeřníka? Aha, dáma u druhé poklady vypadá obdobně. Nevěřícně si prohlédnu účesy všech přítomných prodavaček. Sakra, jak to ty baby dělají? Dneska je tu nějaká soutěž, která bude mít nejlepší model? A nejenom ty účesy. Každý šperk, ať už v uších, na krku nebo v nose, měl svoje místo, svůj význam a svůj důvod. Italky jsou zkrátka upravené za všech okolností, i ve stejnokroji v samoobsluze. Myslí na sebe, dbají o sebe bez ohledu na věk, postavu, výšku, a v tom je jejich největší kouzlo. Věřte mi, že i když teď, po půl roce, jdu "jenom" do obchodu pro pár "blbostí" tady u nás v Čechách, určitě se "aspoň" učešu. :-)

Zkrátka oblast to byla zase nádherná. Městečko Colle Val D´Elsa mi opravdu učarovalo. Příjemné prostředí spousty restaurací, kde se o nás starali jako o staré známé a ochutnali jsme nějaké potvory, které ani neumím pojmenovat, a panna cottu takovou, jako ještě nikdy. Atmosféra úžasná, ať už dopoledne, kdy náměstí a přilehlé ulice zaplavil trh a hluk prodávajících, kteří se snažili upoutat naši pozornost, nebo v podvečer, kdy bylo stále ještě vedro a my si vychutnávali gelato a kličkovali mezi místními dětmi na kolech, nebo v noci, kdy město pod kopcem s historickými hradbami ožívalo nejvíce. Nahoru na kopec jsme se také jednou vypravili. Minuli jsme univerzitu (v takové díře!) a došli až k branám, kde jsem čekala, že budu muset zaplatit nějaké vstupné za návštěvu "hradu". Tady to ale není hrad, je to "jen" část města, kde se normálně bydlí a žije. V oknech visí prádlo a uličky jsou plné obchůdků, restaurací a kadeřnictví (samozřejmě, jak jinak!).

Musím přiznat, že i letos se mi nechtělo vracet se domů. Určitě bych tu vydržela déle, a to jsme týden před Toskánskem byli ještě týden v Trentinu v horách. Z Itálie jsem si dovezla spoustu krásných zážitků, hektolitry olivového oleje a úžasné boty a kabelku, o které jsem byla přesvědčená, že mi ji všechny kolegyně v práci budou závidět (a taky, že jo!).

Mějte se moc krásně, v roce 2018 Vám přeji pevné zdraví, spoustu lásky a mnoho spokojených klientů.

Míša s rodinou