Toskánská kuchyně

 

Toskánská kuchyně je velmi jednoduchá a používá zejména domácí suroviny. Vychází z venkovské kuchyně, je velmi zdravá a lehká, ale také rafinovaná. Můžeme ji považovat za základní kámen italského způsobu stravování. V Toskánsku je kvalita všech pokrmů velice vysoká a rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou výrazné. Jak se tedy dnes jí v Toskánsku? Kvalitní olivový olej, nesolený bílý chléb bez chuti, který je dobře propečený a uvnitř vzdušný a lehký, florentský biftek + zvěřina (divočák, jelen, zajíc), a konečně víno: to jsou čtyři základní pilíře toskánského kuchařského umění. 

Vyznačuje se nepřeberným množstvím chutí, vůní a ingrediencí, nenáročnou přípravou, je zdravá a lehce stravitelná, protože používá jen panenský olivový olej a zejména dostatek čerstvé zeleniny.

Mezi produkty, jejichž původ je mezinárodně chráněn označením registrovaným EU, patří např. výborné kaštany z okolí hory Amiata, zvláštní kaštanová mouka, jež se používá hlavně do cukrářských výrobků, a kroupy z Garfagnany, zažívající velký návrat nejen v makrobiotické výživě. Zcela odlišným způsobem potěší jazyk proslulé sádlo z městečka Colonnata, v jehož chuti se odráží prastarý recept. Sádlo se krátce po zabijačce naloží do mramorové nádoby, která se předtím vytřela směsí koření, česnekem a rozmarýnem. Pak se nádoba uzavře mramorovou deskou a v tomto „sarkofágu“ zůstane sádlo půl roku. Po uzrání se krájí na tenké plátky a pojídá jako předkrm nebo velmi výrazná obloha.

 

" Pro Toskánce je zkrátka jídlo vášeň, kterou rádi sdílí. A schválně se jich zkuste zeptat, kdo vymyslel francouzskou kuchyni. Jednoznačně vám odpoví, že Toskánci. V 16. století, když se Kateřina Medicejská vdávala za francouzského krále, vzala si s sebou do Francie nejen své nejlepší šaty, ale hlavně ty nejlepší mistry kuchaře...."